Lokomotivy řady 33


Historicky i technicky bývala v Rakousku zajímavá Jižní dráha z Vídně přes pohoří Semmering a dále přes Štýrský Hradec do Terstu. Poprvé na světě se zde vyzkoušelo, že i na větších stoupáních stačí lokomotivy, které mají hladká kola a nepotřebují ozubnici. Na Jižní dráze se prosadily těžší rychlíkové lokomotivy, které měly vpředu otočný podvozek a za ním čtyři spřažená dvojkolí. Z těchto lokomotiv se v letech 1923 až 1928 vyvinuly další — již pro spolkové dráhy — řady 113, které se postupně změnily v řadu 33. Na tehdejší dobu byl kotel lokomotivy veliký. Jeho rošt měl plochu 4 5 m2 výhřevná plocha 198 m2, přehřívač páry 60 m2 a tlak páry byl 1 500 kPa. Dvojvál-cový parní stroj měl válce vrtání 560 mm, zdvih pístů 720 mm. Spřažená kola měla průměr 1 700 mm. Šoupátkový rozvod nahradil ventilový — Lentz. Lokomotivy měly hmotnost 85 t, adhezní 59 t, a největší rychlost 85 km/h. Obsluha kotle byla náročná a fyzicky značně namáhavá. Tyto stroje však zrychlily přepravu rychlíků po obtížné trati. Známá Košicko-bohumínská dráha, z níž u nás zbyly tratě z Košic před Poprad, Žilinu a Český Těšín do Bohumína, si je zakoupila v Rakousku již v roce 1917. Byly nejen výkonné, ale i hezké, takže se staly častým námětem pro malíře lokomotiv Viléma Kreibicha. V Rakousku se označení těchto lokomotiv změnilo a také se technicky zmodernizovaly.



Comments