Krašov

Krašov


Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. Hrad postavil před r. 1232 Jetřich, synovec Hroznaty, po němž se tento rod nazývá Hroznatovici. Jetřich dostal od krále Václava I. v této krajině pozemky a již v r. 1232 se psal z Krašova. To je také první zpráva o hradu. Jetřichův stejnojmenný syn seděl na Krašovicích a jeho bratr Sezema zůstal od r. 1268 na Krašově. Sezema (zemřel 1284) měl čtyři syny, z nichž Sezema založil Vrtbu a stal se předkem rodu pánů z Vrtby, Racek postavil hrad Bělou, Jetřich dostal Krašovice a na Krašově zůstal Bušek. Před r. 1339 si Bušek postavil hrad Pušperk a Krašov předal svému synu Vilémovi, který jej v polovině 14. století prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmberka (zemřel 1360). Ještě v 13. století buď za Sezemy, nebo jeho syna Buška došlo k přestavbě a rozšíření hradu. Byla vybudována obvodová zed' prvního nádvoří a nová kruhová věž, jež se stala dominantou hradu. Později byl hrad znovu přestavován ve slohu pozdní gotiky. Přesnou dobu však nelze určit. Do druhého nádvoří byl vestavěn nový palác a upraveno opevnění. V 15. století došlo pravděpodobně k výstavbě předhradí. Synové Viléma Švihovského z Rýzmberka Půta, který si postavil Rábí, a Břeněk prodali Krašov asi koncem 70. let 14. století Albrechtovi z Kolovrat. V té době patřily k hradu Krašovu vsi Bohy, Bořek Kozojedy, Milíčov a Rakolusky. Po smrti Albrechta z Kolovrat zdědil r. 1393 hrad Krašov jeho syn Albrecht mladší (zemřel 1413). Jeho synové Bedřich a Hanuš byli katolíci, a přesto na počátku husitských válek značně rozšířili své panství na úkor plaského kláštera. Hanuš bydlel na Krašově, Bedřich na Libštejně. Husité několikrát přitáhli do zdejší krajiny, ale o dobytí hradu se nikdy nepokoušeli, neboť pro svou polohu byl opravdu nedobytný. Ve snaze zachránit Libštejn uzavřeli oba bratři v r. 1430 dohodu s Prokopem Holým. Zikmund Lucemburský jim proto chtěl zastavený klášterní majetek odejmout, ale neměl peníze na jeho vyplacení. Hanuš z Kolovrat se stal jako hejtman pražských měst nepřítelem Jiřího z Poděbrad, a když r. 1448 Jiří dobyl Prahu, utekl Hanuš na své statky. Jeho syn Hanuš II. se po ovdovění stal duchovním a byl v r. 1469 v Plzni zvolen proboštem pražské kapituly a administrátorem pražského arcibiskupství. Hanušův syn Albrecht prodal r. 1485 hrad Krašov Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat. Jetřichův nástupce Jan zahynul v r. 1526 v bitvě u Moháče. Protože jeho nezletilému synovi Jetřichovi patřil ještě Buštěhrad, prodali poručníci v r. 1529 krašovské zboží s městečkem Kozojedy a vsi Milíčov, Břesko, Třímaný, Rakolusky, Bořek a Bohy Mikulášovi Svitákovi z Landštejna za 3250 kop grošů míšeňských. Za Mikulášova synovce Viléma Svitáka, posledního svého rodu, byl hrad dále upravován. Budovy byly zceleny a opatřeny sgrafity. Vilém Sviták se však zadlužil, a proto rozprodával části statku, až nakonec v r. 1589 prodal i hrad Krašov s podhradím, dvůr Rohy, městečko Kozojedy, vsi Třímany, Bohy, Rakolusky a Bořek Ferdinandovi Ronšperkovi z Držkovic. Nový majitel byl však r. 1595 z finančních důvodů nucen postoupit panství Jeronýmovi staršímu Hrobčickému z Hrobčic na Manětíně za 27 500 kop grošů míšeňských. Avšak ani v jeho rodě Krašov dlouho nezůstal a již v r. 1616 jej koupila Helena Regina Příchovská. Její manžel, věrný stoupenec Habsburků, prodal r. 1631 hrad Krašov s předhradím Janu Davidovi Boryňovi ze Lhoty za 32 000 kop grošů míšeňských. Okolí hradu Krasová bylo za třicetileté války zpustošeno. Všude se potulovali vojáci a nikde nebylo bezpečno. Výstižně to napsal správce statku Bos z Ehrenštejnu, když byl upomínán o odvod zásob do Rakovníka. Bránil se, že „pro velikou loupež není možná ani za humna vyjít, aby svlékání šatů a braní dobytka nebylo". Zadlužené a zpustošené panství koupili v r. 1649 Jan Gref z Grefenberka a jeho zeť František Miseroni z Lisonu za 16 866 zlatých. Později se Miseroni stal jediným majitelem. Miseroniové, původně měšťané, přišli do Čech koncem 16. století z Itálie. Jejich předek Diviš byl rytcem kamenů a správcem císařské klenotnice císaře Rudolfa II. tak jako oba jeho synové. V r. 1608 byli Miseroniové povýšeni do šlechtického stavu. František Miseroni požadoval od svých poddaných velké roboty a měl i spory se sousedy, a proto byl nenáviděn. V r. 1656 jej smrtelně postřelil kovář z Lednice. Františkův syn Norbert měl spory s plaským opatem a s jeho poddanými z Brodeslav a z Lednice a několikrát usiloval o opatův život. Nakonec byl Norbert Miseroni v r. 1678 nucen prodat Krašov, vsi Rakolusky, Bohy, Kozojedy a dvory Rohy a Bořek plaskému opatovi Benediktu Engelkenovi za 27 500 zlatých. Hrad Krašov nebyl obýván a teprve r. 1701 byl upraven na letní sídlo řeholníků. Barokní úpravy hradu byly ukončeny r. 1774. Podle popisu tu byly dvě kaple, refektář, kuchyň a 27 obytných místností. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán osudu a rychle pustl. Při opravě dvora Rohy dala správa náboženského fondu lámat kámen z hradu a také okolní obyvatelé začali používat budov jako příhodného kamenného lomu.

var locs = [ ['Krašov',49.9489072,13.5884092,1,'http://www.katalpa.cz/atlas/detail/hrady/']]; 749.948907213.5884092



Comments